Dvojnásobná návštěva aneb prodloužený víkend
Poprvé jsme se s Durim viděli ve čtvrtek 1.5. Jeli jsme za babičkou do Hranic, tak jsme se samozřejmě také museli stavit u Durči, když už jedeme kolem.
Duri se zrovna vracel z tréninku, ale já jsem se na něm stejně ještě chvilku projela na jízdárně, ale jenom tak 10 minutek.
Potom jsme ho vzali do boxu a tam ho odsedlali a oduzdili a u toho Durínek spořádal půl pytlíku Candies. Poté dostal do žlabu papání a já jsem ho při žrádle hladila, pak jsem ale zůstala stát před boxem a hlídala, aby neutekl ven, i když byl na nějaký útěk moc zaujatý jídlem.
Moje mamka pak odešla pryč telefonovat a již se blížil čas našeho odjezdu, tak jsem ještě šla za Durčou, zavolala jsem na něj, aby se nelekl, kdybych se vedle něj najednou zjevila jak duch a on se strááášně roztomile otočil a díval se na mě těma krásnýma očičkama, pak za mnou přišel, důkladně mě prozkoumal, jestli nezbyly nějaké Candiesky a když jednu našel a spapal, ještě mě jednou prohledal, nechal se pohladit a šel dopapat.
Potom jsme ho odvedli do výběhu, kde byl tentokrát sám, jeho valaší kamarád byl na vyjížďce, ale to mu moc nevadilo, protože ve vedlejším výběhu byla pěkná klisnička a další sympatický valášek.
Z této návštěvy nemám bohužel vůbec žádné foto, nebyl čas, věnovala jsem se Durčovi.
--------------------------------------------------------------------
Podruhé jsme se u něho stavili cestou z Hranic, tedy dnes-4.5. Durča byl tentokrát ve výběhu s valaším kolegou a poklidně se vedle sebe pásli.
Na asfaltce těsně před výběhem postávali nějací turisti a přemýšleli, jestli by nemohli do výběhu, když jsme my vešli za Durčou, pozorně nás sledovali a mysleli si, že my jsme taky turisti a lezeme tam do výběhů, tak chtěli taky vlíst. Nakonec ale odešli, ale že jim to trvalo.
Durča jak si všiml, že já s mamkou přicházíme, navíc s dvěma pytlíky Candiesek a mrkviček, rychlým klusem přiklusal až k nám, tak tak, že to ubrzdil a zastavil se přede mnou a díval se, co bude. Nakonec jako kdyby mi chtěl naznačit, co očekává, dloubl do pytlíku s mrvičkami, já jsem mu teda dala, kdo by odolal.
Durča poskakoval kolem nás, abychom náááhodou nedali mrkvičku tomu valáškovi, protože ty mrkvičky jsou přece pro něho.
Potom jsme ještě poodešli dál a Durča za náma. Spapal ještě spousty mrkviček a Candiesek a mazlil se s náma.
Potom jsme chtěli jít ven, protože přišel pan Dobrovolný a chtěli jsme se s ním domluvit na zaplacení ustájení a tréninku, máma šla první a já jsem si ještě chvilku hladila Durču a pak jsem vyšla za mámou a Durča se přilepil na mě, nozdry měl mě ve vlasech, protože jsem ještě měla mrkve a nechtěl, aby ho náhodou předběhl ten valach. Když jsem vyšla z výběhu, Durča stál těsně za plotem a netrpělivě hrabal kopytem do země a nakonec se naklonil a šťouchnul do pytlíku s mrkvičkama, já jsem mu teda dala, máma stejně říkala, že mu to mám dát všechno, že ty mrkve doma potřeboval nebudeme a že by se zkazily, takže nebyl důvod něco schovávat. Potom jsem se otočila na mámu a něco jsem jí říkala a slyším hrabání kopytem, pořád dokola a pak, když jsem se otočila, už Durča držel kopyto přimáčklé na břichu, vysoko zvednutou nohu, jako kdyby chtěl do té země pořádně dupnout a upozornit na sebe a nespokojeně se na mě díval. Potom jsem mu teda dala poslední mrkvičky a ukázala mu prázdný pytlík, on si ho očichal, ještě se nechal pohladit za tu spoustu pamlsků, které jsme mu přinesli a spokojeně pokýval hlavou, jako kdyby byl spokojený s tím, že na ostatní už nic nezbylo, že to spapal sám a díval se za mnou, jak odcházím přivolat mojeho psa Chicca, který chtěl jít do sousedního výběhu, protože byl navolno a já jsem ho musela vzít s sebou, protože do Hranic s námi taky jel a navíc on i jeho bráška byli vděční za takovou pěknou zastávku.
Tentokrát fotečky mám, některé jsou doopravdy povedené a je na nich vidět, že Durča má opravdu nádherné chody přirozené bez jakéhokoliv rollkuru či něčeho jiného drastického. Jsou dole ve fotogalerii.
Náhledy fotografií ze složky A další Duri ve výběhu;)-4.5.08